Název

Táborák s Honzem

Popis

Kapánek opožděně sem vkládám fotky z druhé zářijové soboty (12.9)

• Deník misionáře Jana Ignáce pražškého, léta páně doutisící devátého.
O zvycích barbarských, jakž vlastníma očima uzřel a rukou svou zaznamenal...

Loučení s létem jest pro Moravany sláva honosná a veškerým zdejším barbarstvem dlouho očekávaná. Jest plna tajemných praktik a rituálů, jež snoubí přírodní živly a dávnověké legendy do důstojné tradice zdejší oblasti. Slavnost probíhá zhrubaž takto - ponejprv nejváženější bojovník klanu vatru připraví a za zaříkání kmeta obětní oheň rozžehne. Následně jest ostatními totem přinešen a u ohně vztyčen. Se spadlým soumrakem začnou vylézat z chýší ženy ověnčené pecny chleba - kulatým rohlíkem zvoucím, masem, zeleninou a malými butylkami, v nichž zkvašeného vína mají. Mezi nimiž kráčí vpředu vnučka ženy náčelníka, kteráž se těší ze strany tamějších mládenců úctě nejváženější. Za zpěvu poněkud tahavého, leč o to půvabnějšího, přivítají muži ženy a všecek krmi na hromadu složí. Poté nejstarší prabába jídlu požehnání udělí a mezi ostatní jídla rozdělí. Když syrové maso tupým nožem upižláno jest, na ostřené klacky svůdná šamanka vždy po dvou kouscích narazí a za pokřikování a halekání veškerého kmene začne opékat. Tak konají i ostatní. Na konci tohoto obřadu mezi sebe a chotě svého ženy krmi rozdělí, vína popijí, tu tam někdo spokojeně odříhne, blíže ohni tvář vystaví a postarší do chatrčí chůzí couravou se nazpět odebírají spát, stejněž ovíněná milenci za tichého souhlasu ostatních do háječků prchají. Jen omladina zůstává dlouho do noci u vyhasínající vatry, aby vyprávění kmeta o hvězdách vyslyšela - v níchžjest prý zapsána historie kmene jejich, jakž tvrdívají.

(přesný přepis článku přeslavné knihy výše zmíněného autora o kacířích Království českého - Putování aneb Cesta ze stověžaté matičky Prahy do Jihlavy a odtud do země moravské a a dále do velikého města Brna, Pozořic, potom na horu Santon, Poustku, i Vildenberg v pustých lesích ležící)

Nastavení